Contipro

Účinnost zpracování polymerů: Taveniny vs. Roztoky – Kde najdeme výhody? 🧪🏭 V oblasti zpracování polymerů jsou dva hlavní přístupy: zpracováním z tavenin a zpracováním z roztoků. Každá z těchto metod má své specifické výhody a nevýhody, a klíčová je odlišnost v účinnosti celého procesu. Zpracování polymerů z tavenin: 🔥 Účinnost: Obecně se považuje za energeticky účinnější a ekonomičtější metodu pro mnoho aplikací. * Nižší spotřeba energie: Ohřev polymeru na viskózní taveninu vyžaduje méně energie než rozpouštění velkého množství polymeru v rozpouštědle. * Vyšší rychlost zpracování: Taveniny lze často zpracovávat rychlejšími rychlostmi, což vede k vyšší produktivitě. * Méně kroků: Proces typicky zahrnuje méně kroků (např. odpadá fáze sušení rozpouštědla). * Šetrnější k životnímu prostředí: Nevznikají problémy spojené s toxickými rozpouštědly a jejich recyklací či likvidací. Zpracování polymerů z roztoků: 💧 Účinnost: Může být méně energeticky účinné a nákladnější, ale je nezbytné pro určité typy polymerů a aplikace. * Vyšší spotřeba energie: Rozpouštění polymeru a následné odpařování rozpouštědla (často v objemných množstvích) je energeticky náročné. * Nižší rychlost zpracování: Odpařování rozpouštědla může být pomalý a limitující krok. * Více kroků: Proces zahrnuje rozpouštění, formování a následné sušení/odstranění rozpouštědla. * Environmentální aspekty: Použití a likvidace rozpouštědel představuje environmentální zátěž. ✨ Výhody a nezbytnost: * Zpracování polymerů s vysokou viskozitou nebo omezenou tepelnou stabilitou: Některé polymery, včetně naší #kyselinahyaluronová, se působením tepla rozkládají nebo před dosažením zpracovatelné viskozity značně degradují, proto je roztokové zpracování jedinou možností. * Tenké vrstvy a povlaky: Roztoky umožňují vytvářet velmi tenké a homogenní vrstvy pro specifické aplikace (např. elektronika, medicínské povlaky). * Speciální morfologie a struktury: Roztokové zpracování může umožnit kontrolu nad mikrostrukturou materiálu. Účinnost zpracování polymerů je komplexní téma, které závisí na mnoha faktorech – typu polymeru, požadovaných vlastnostech finálního produktu, objemu výroby a environmentálních ohledech. Zatímco zpracování z tavenin často vyniká v energetické a ekonomické účinnosti pro masovou výrobu, zpracování z roztoků je klíčové pro specifické materiály a aplikace, kde jiné metody selhávají, ačkoliv za cenu nižší celkové účinnosti. Využití rozpouštědel šetrnějších k životnímu prostředí a vývoj inovativních technik odstraňování rozpouštědel je proto důležitým směrem pro zlepšení účinnosti roztokového zpracování. A s jakými materiály pracujete Vy? Umožňují zpracování teplem nebo jste jako my odkázání na roztoky! 👇 ❔ #polymery #zpracovani #taveniny #roztoky #materialy #vyroba #ucinnost #inovace #udrzitelnost #engineering #vedaaavyzkum

V našich technologiích propojujeme historické vědecké objevy ➿ ☀️ 😮 🧩🧩🧩 Vzdáleně neslučitelné výsledky vědy oddělené desetiletími lze chytře využít. O co jde? Co má na první pohled společného:  💢 Fourierova transformace (Joseph Fourier, 1822)   💢 Elektrické zvlákňování (C.V. Boys, 1887)  💢 Elektronový mikroskop (Max Knoll, Ernst Ruska, 1931)  💢 Laser (Theodor H. Maiman, 1960)  💢 Nanotechnologie (Norio Taniguchi, 1974) K pozorování struktury skutečných nanovláken potřebujeme elektronový mikroskop, to je jasné. 🔬 Díky němu můžeme velmi dobře a detailně pozorovat náhodnou strukturu nanovláken typickou pro proces elektrického zvlákňování. ⚡ Kdo je dostatečně šikovný a má vhodné nanotechnologie, tak dokáže pozměnit ukládání vláken do jednoho směru, případně dvou navzájem kolmých směrů. ↕️ A pomalu se dostáváme k dalším technikám, protože kde je pravidelnost, periodicita, tam se nabízí přizvat i pana Fouriera. 〰️〰️〰️ Na snímek z elektronového mikroskopu s pravidelnou strukturou proto aplikujeme Fourierovu transformaci. Nově vzniklý obraz nám ukáže stupeň uspořádání pixelů v obraze, resp. našich vláken. Čím více jasných pixelů vyzařuje od středu snímnku do preferovaného směru (nerozptyluje se do všech směrů), tím lépe jsou vlákna v originálním snímku uspořádaná. Jednoduché, že? Ale té práce... 🙄 vzorek vláken vystřihnout, pozlatit, zaostřit, naskenovat, uložit, transformovat, analyzovat a vyhodnotit.  💫 Nenajde se chytřejší postup? Ano, a pomůže přímá optická Fourierova transformace! K tomu využijeme další technický vynález, laser. 💥 Dnes už za pár korun. Jeho paprsek necháme procházet vzorkem vláken a ano, díky optické transformaci získáme přímo viditelnou informaci o stupni uspořádání vláken na stínítku.  🧩 Jak jednoduché, rychlé a praktické. Dokonce vzorek zůstává nepoškozen!    💢Možné varianty tohoto postupu jsme publikovali již v roce 2015 u vydavatelství American Institute of Physics. Tento letopočet se v kontextu výše zmíněných ale neuvádí. 🤔 Co by ale mohlo být k zapamatování, až bude Fourierova transformace (FFT) nativně dostupná v průmyslových kamerách. 🧩🧩 Anebo už tuto analýzu zvládají? 🤖 Zatím prý nepomůže ani obrazová AI. 🤭 #fourierovatransformace #electrospinning #laser #nanovlákna #mikroskopie #4SPIN

Každoroční Den otevřených dveří pro vysokoškolské studenty probíhá právě dnes v laboratořích #Contipro. 👩🎓 👨🎓 👨🔬 Na videu vidíte, jakou formou prezentujeme naše technologie. ❓ A o čem se nejvíce diskutovalo? · Jaká z technologií je nejvíce využívána? · Jsou všechny metody stejně produktivní? · Jaké jsou odpady a zda je dokážeme recyklovat? · Jakým způsobem řídíme vnitřní strukturu? ✔️ A co studenti nejvíce ocenili? · Vlastní technologický výzkum a vývoj. · Zajímavé detaily fyzikálních principů a technik. · Široké spektrum biopolymerních forem a struktur. · Dokonce i kvalitu tištěných 3D modelů strojů. Děkujeme za bohaté diskuze a těšíme se na vás příští rok! #Contipro #DenOtevrenychDveri #Vysokoskolaci #Vyzkum #Technologie #Biopolymery #3Dtisk"

Díky našim technologiím dokážeme z #kyselinahyaluronová vytvořit vlákna, dokonce skutečná nanovlákna! 🕸 Skutečný #nanomateriál má svoji vnitřní strukturu rozdělenou na části, které jsou alespoň v jednom směru menší než 100 nanometrů, tj. menší než 1x10-7 metru nebo také menší než 0,1 mikrometru, a to lze také zapsat jako 0,0001 milimetru. To ale není vše. Aby se jednalo o skutečný nanomateriál musí zároveň vykazovat odlišné chování, než jaké vykazuje materiál stejného složení bez tak jemného vnitřního členění. 💎 NANOmateriál 👉 = ✔ jemná struktura pod 100 nanometrů + ✔ unikátní vlastnosti A skutečně, naše vlákenné vrstvy z kyseliny hyaluronové mají velmi unikátní vlastnosti při srovnání s netkanou textilií, která je složena z vláken o průměrech 10 nebo 1000krát větších. Nanovlákenné vrstvy z našeho materiálu podstatně rychleji interagují s okolním prostředím. Děje se to díky velkému povrchu vláken, který je obrovský vzhledem k objemu vrstvy. 👇 To se navenek projevuje tak, že vrstva nanovláken z nativní kyseliny hyaluronové se velmi rychle rozpustí ve vodě a velmi rychle zároveň uvolní ve vláknech obsažené látky. Takový systém se vhodně hodí pro cílenou distribuci látek, kosmetické i jiné specifické aplikace v moderní medicíně. 🧬🩺💉💊🩹🧫🧪🩸 📄 Jak je to s tím povrchem? Pokud vezmeme papírový list o rozměru A5 a tloušťce 0,1 mm, tak se do stejného objemu dají teoreticky poskládat nanovlákna o celkové ploše až 100 m2. To je 1500krát více než plocha samotného listu papíru z obou stran. A je to větší plocha, než se uvádí jako vnitřní plocha plic dospělého člověka! Tento odhad ukazuje obrovský potenciál nanomateriálů a demonstruje obrovský poměr jejich celkové plochy povrchu ku objemu, který zabírají. 📏 Často se ptáte, jak dlouhá jsou nanovlákna? Například ty na obrázku. Elektronový mikroskop zobrazí pouze jejich malou část a jejich délku tak nelze změřit. Naše výpočty ale odhalují extrémní délky! Z jedné trysky se během elektrostatického zvlákňování může vytvořit nanovlákno celkové délky až 5000 kilometrů! Skutečná nanovlákna o průměrech menších než 100 nanometrů a s unikátními vlastnostmi připravujeme na přístrojích řady #4SPIN®, které využívají metodu elektrostatického zvlákňování #electrospinning. Výsledný průměr vláken ale závisí na typu a vlastnostech zvlákňovaného polymeru, na rozpouštědlovém systému a na procesních parametrech. Mnohem častěji, dokonce i v odborné literatuře, se setkáváme s nesprávným označením nanovlákenného materiálu jen kvůli tomu, že byl připraven stejnou metodou.  Ale vy už teď víte, jak to posoudit.👏👍

📦 Nová americká cla: Výzva pro české exportéry 💬 Jaké dopady bude mít na české exportéry zavedení 20 % cla na zboží vyvážené z EU do USA a jak situaci vnímá ředitelka Contipra Zuzana Bubnová a zástupci dalších firem❓ 📖 Dočtete se v článku Seznam Zpráv ➡️ https://lnkd.in/dYWvbMqE

Hra barev elektrodynamického zvlákňování. 🌈 Proces, který pozorujeme na videu se zavádí pod pojem elektrostatické zvlákňování (angl. #electrospinning). Ale proč -statické? Asi jen kvůli použitému typu stejnosměrného zdroje generující stabilní velmi vysoké napětí. Dále už je vše rychle proměnné, dynamické. 💫 Co tedy video ukazuje? Ve spodní části je kovová dutá jehla, skrz kterou protéká polymerní roztok. Zároveň je jehla připojena ke zdroji velmi vysokého napětí, několik desítek kilovoltů. ⚡️ Opačný pól není na videu vidět, ale je nad jeho horním okrajem. Mezi elektrodami je vytvořeno elektrické pole. Pokud jeho síla překová sílu povrchového napětí držící roztok v přirozeném tvaru kapky, tak začne roztok proudit k protilehlé elektrodě. Po chvilce začne náhodně mihotat, jak je vidět lomem světla do různých barev při intenzivním osvětlení. Mezi tryskou a protilehlou plochou elektrody se musí odpařit téměř celý obsah rozpouštědla tak, abychom získali vlákennou strukturu. V našem přístroji #4SPIN® LAB k tomu navíc využíváme přídavný ohřátý vzduch a zavádíme tak metodu #electroblowing. Více se o ní můžete dozvědět z kapitoly, kterou jsme sepsali pro knížku Electrospun and nanofibrous Membranes (Elsevier, 2023, ISBN: 978-0-12-823032-9). Díky čemu vznikají vlákna z polymerního roztoku při metodě electroblowing? ⚡️⚡️ Vysoké elektrostatické pole, které roztok formuje do tvaru vlákna, přispívá k odpaření rozpouštědla a prodlužuje dráhu letu vláken. 🌬️🌬️ Proudící vzduch, který vzniká jako tzv. elektrostatický vítr a další vytvářený přístrojem kolem trysky. 🌡️🌡️ Zvýšená teplota přiváděného vzduchu, kterou lze nastavit na přístroji. 💦💦 Vhodný rozpouštědlový systém. #Výzkum této metody a vlastní #vývoj laboratorního zařízení nám poskytlo pevné základy pro upscale na maloobjemovou i plně automatizovanou výrobu jemných nanovlákenných materiálů pro aplikace v kosmetice a lékařství. A jaká vlákna vytváří naše #kyselinahyaluronová? Vytvářejí skutečný nanomateriál? …o tom možná už příště. 📅

➡️ Naše spolupráce s Vysoké učení technické v Brně za podpory Technologická agentura České republiky může přinést úlevu pacientům s nepříjemným syndromem suchého oka, kterým trpí až 7 % populace. 👁️💧

Netkaná textilie tvořená nahodilými vlákny o průměru jednotek až desítek mikrometrů obsahuje ze 100 % #kyselinahyaluronová. K přípravě použijeme její prášek rozpuštěný ve vodě. Technologie má za úkol vodu rychle odpařit při vzniku vláken. Z fyziky víme, že evaporaci urychluje: 🌡️ zvýšená teplota 🌬️ rychlejší proudění vzduchu ☀️ snížená vzdušná vlhkost Proto se vlákno vznikající z roztoku za tryskou ofukuje ohřátým vzduchem. Ale co vyšší teplota? Ta může degradovat cenné vlastnosti kyseliny! To vše přináší nové požadavky na trysku pro výzkum, která kombinuje: A) přivádění roztoku B) chlazení roztoku vodním okruhem C) vytahování vlákna studeným vzduchem D) ofuk horkým vzduchem Všechny tyto parametry lze nezávisle nastavit pro různé experimenty. Asi nejsložitější díl, co jsem kdy navrhoval. A výroba trysky? Jedině #3Dtisk. Na výrobní trysce již se 40 extruzními otvory už ale pracovali naši konstruktéři, kteří čelili zase jiným výzvám. Výzkum zvlákňovacího procesu a vývoj trysky byl unikátní a podpořen z projektu #MPOAplikace. Děkujeme všem, kteří se na projektu podíleli. Za pár let může tato nová forma hyaluronanu pomáhat lidem. Už se pracuje na novém zdravotnickém prostředku. To je další motivací pro výzkum a vývoj našich technologií.

My bussiness trips are all about the travel. I like to travel by public transport where trains are the most popular for me. Do you prefer driving or reading in train?🙂 Contipro #hyaluronicacid #NJtravel

Co je vlastně VÝZKUM? S tím seznamujeme studenty (nejen) středních škol. Ještě než se pustí do svých projektů nebo se zavřou v laboratořích #Contipro, poskládají si kompletní metodiku výzkumných činností. Těch máme celkem dvacet rozdělených do pěti oblastí. A u čeho se nejvíce diskutuje a přemýšlí? ▪️ Z čeho vznikají podněty pro výzkum? ▪️ Které zdroje informací jsou dneska relevantní? ▪️ Kdy dává smysl duševní vlastnictví? A pak jsme na workshop pozvali i vysokoškoláky nebo kolegy z výzkumu. Okamžik prozření byl poznat i u nich! 😲 Zde poznávají komplexní pohled na svoji práci a také na to, jaká jsou očekávání od výzkumné práce. Cílem workshopu je příprava nejen na práci v R&D, ale i na různé studentské projekty, diplomky, bakalářky, #SOČ atd. Co je důležité, že některé principy mohou využít a zažít hned, i ve svém soukromém životě. Workshopy pořádáme v rámci projektu #FybichTECH (Fyzika-Biologie-Chemie-Technika) nebo #DenProŠkolu.